FAQ

Obecně platí že, čím dříve, tím lépe. Na děti mluvíme od plenek, postupně reagují na podněty, slova, a pak jednoho dne první slovo řeknou. Přesně tyto fáze prožívá i dítě v anglickém programu FIRST STEPS s Channel Crossings. Děti nejprve informace přijímají, poté jim začnou rozumět a pak nastane moment, kdy první slůvka a výrazy samy používají.

Přístup přirozené akvizice jazyka nemůžeme považovat za výuku, jakou si my pamatujeme ze školy. Děti angličtinu nebudou brát jako něco, co se musí naučit. Jednoduše budou v prostředí, kde se jí mluví, kde budou hrát hry, budou dělat běžné rutinní činnosti jako zpívání, malování, oblékání nebo jezení svačinky a oběda. Aniž by si tak cokoliv uvědomovaly, najednou ví, jak se co řekne. Můj syn s oblibou odpovídal své zvídavé babičce na otázku: „Tak co ses dnes naučil?“ „Nic“ a pak se jí zeptal, jestli by si mohl vzít „apple“. Rozhodně je tedy neokrádáme, naopak využíváme skvělého načasování, kdy děti jazyk zajímá, a navíc je i baví různé zvuky, které jsou často jiné než v jejich rodném jazyce.

Pro děti je důležitá rutinní činnost. Nemají pojem o čase, vědí ale, že po kroužku je svačinka, po svačince výprava ven a tak dále. A těchto rutinních činností se využívá nejvíce. Nejen že se na děti neustále mluví anglicky, jednotlivé činnosti oddělujeme krátkými popěvky. Děti nemohou rozumět mluveným instrukcím. Ale jakmile něco začneme zpívat a navíc tu činnost u toho děláme, přidají se a během chviličky přesně chápou, co se děje. Tím, že veškeré činnosti probíhají rutinně, děti rozumí čím dál tím víc a následně začnou slůvka a výrazy opakovat. Důležité je jít krok po kroku, v dětech nevyvolávat stres z toho, že se nevyjadřují.

Důležité je, co považujeme za zmatek v hlavě. Pokud tím myslíme to, že bude občas do češtiny míchat anglická slovíčka, může se to stát. Ale to není věc, která by dítěti zůstala do věku 15 let. I bilingvní dítě může potenciálně řešit podobný „problém“. Pomáháme si ale tím, že daný jazyk má spojený s určitou osobou nebo prostředím. V našem programu máme rodilého mluvčího a českou asistentku. Děti přirozeně ví, s kým jakým jazykem komunikovat.

Určitě mohou. Je skvělé, když dětem ukáží, že angličtina je reálná dovednost, která otevírá spoustu dveří. Teď to nemyslím v kariérním slova smyslu, ale ve smyslu dorozumění se s lidmi jiných národností. A protože se anglicky mohou domluvit opravdu s kýmkoliv, mohou se tím naučit respektu k jiným kulturám, pochopení proč a jak jiní lidé přemýšlí. Podle mne je důležité, aby se angličtině jako komunikačnímu nástroji tento rozměr přiřadil již v útlém věku.

Určitě záleží na kvalitách daného lektora. Osobně bych dal přednost takovému lektorovi, který má vstřícný a respektující vztah k dětem, výuka dětí ho naplňuje, a který má angličtinu na nadstandardně vysoké úrovni. To je samozřejmě složitý profil, který je často snadnější naplnit angažováním rodilého mluvčího se zkušenostmi s výukou dětí. Děti jsou v tomto věku schopny dokonale kopírovat zvuky, které slyší. Takže by chyby, které by nekvalitní lektor mohl napáchat, mohly být zásadní. Stejně tak to ale platí naopak. Nevhodně zvolený lektor může mít vliv na vztah dítěte k cizím jazykům všeobecně. Volba lektora je tedy naprosto zásadní.

Jak jsem již zmiňoval, důležitý je lektorův vztah k dětem, vztah k práci. Papírové předpoklady v tomto bohužel rodičům nemusí prozradit vůbec nic. Veškerý elán a nasazení obzvlášť vzhledem k dětem funguje „nakažlivě“. Je-li učitel nadšený a plný energie, dokáže dětem předat mnohem víc, než si dokážeme představit. Naopak dítě, které je ve stresu nebo které není zabaveno, nepřijímá nic anebo téměř nic. Rodičům bych tedy vždy doporučil ukázkovou hodinu, aby viděli, jak jejich dítě na lektora reaguje a jak lektor dokáže dítě zapojit. Dítě si dokáže na hřišti nebo v dětském koutku během 5 vteřin najít kamaráda a neřeší, jestli se stydí nebo ne. Zábava je přece důležitější.

Náš program je celodenní, čímž jsme schopni s dětmi prožít i rutinní činnosti v angličtině tak, aby si je osvojily (jídlo, oblékání ven, umývání rukou apod.). To je něco, co v jakémkoliv odpoledním 45minutovém kroužku není možné simulovat. Pokud jde o délku docházení na takový program, tak každý ví, že učení jakékoliv dovednosti vyžaduje trénink. Pokud nějakou dovednost netrénuji, postupně se vytrácí. Umění dorozumět se cizím jazykem je jedním z celoživotních cílů. My bychom s dětmi tento proces rádi nastartovali tím správným způsobem a ukázali jim, že to může být zábava. Efekt ve formě porozumění uvidíme zpravidla už během prvního měsíce. I v tomto případě ale platí, že každé dítě má své vlastní tempo. Jedno reaguje už během prvního dne, jiné později. To je přirozené a naprosto v pořádku. Obdobným způsobem je potřeba chápat i proces vyjadřování se v cizím jazyce – každé dítě začne mluvit jindy, ať jde o jazyk mateřský, nebo vizí. Obecně však platí, že jde řádově o několik týdnů až měsíců.

Nad tím by se rodič měl zamyslet jako první. Na dítě by neměl mít přehnané nároky. Programem dětem nastartujeme vztah k něčemu, co je bude provázet celý život. První kroky musí být pozitivní a zábavné. To je první věc, kterou by měli rodiče očekávat – děti se k angličtině budou stavět pozitivně a se zaujetím. Nebudou mít ostych, když někdo cizím jazykem promluví. Budou výborně rozumět mluvenému projevu. Nebudou řešit, že nerozpoznají každé jednotlivé slovíčko, dokáží se totiž zorientovat v kontextu, postupně začnou opakovat výrazy a slovíčka. Budou umět popsat svět kolem sebe, činnosti, které dělají, což je často naprosto odlišná slovní zásoba než u dospělého, a toho by si rodič měl být vědom.

Program bude vyhovovat většině dětí. Určitě mohou být individuální potřeby dítěte, na které budeme muset reagovat. Vždy ale záleží na skupině jako celku. Ta dokáže strhnout kdejakého malého rebela. Kromě anglického rodilého mluvčího se programu účastní také česká asistentka, která pomáhá zvládnout složitější situace, kdy je důležité, aby dítě jednoznačně porozumělo (například bezpečnost apod.).

Podobným situacím se snaží předejít tím, že předvádí, co děti budou dělat. To, co dělá, může i zpívat, děti jsou pozornější a díky opakování textu a jeho jednoduché struktuře rychleji rozumí. Takže když děti mají například stříhat nůžkami, opakují si „cut cut cut“ a zpívají si písničku o tom, jak stříhají. Takové věci není třeba překládat. Takže gesta nebo mimika, kde to jde. Je možné využívat reálné věci (reálné nůžky spíše než jejich obrázek). Pokud je něco opravdu důležitého, čemu by děti měly porozumět, můžeme využít českou asistentku.

Den začíná tzv. volnou hrou, která vyplní čas, než je skupina kompletní. Už volná hra je velice důležitou součástí dne: dítě si samo vybere, s čím si chce hrát, a lektor si s ním o tom povídá. Následuje kroužek, při němž se děti setkají s tématem dne a reagují na připravené podněty. Následuje tvůrčí aktivita, svačinka a ještě před obědem pobyt venku. Během každé z těchto činnosti jsou děti neustále podněcovány ke komunikaci v angličtině – když chtějí něco podat, když chtějí přidat, žádají o pomoc apod.

To, co se člověk naučí společně s osobním zážitkem, si mozek pamatuje výrazně déle. Takže pokud už angličtinu nikdy nepoužije, může informace zapomenout. Pokud ale s angličtinou bude pokračovat, což je pravděpodobnější, bude dítě reagovat rychleji a přirozeněji. Výrazy si spojí s určitými oblastmi, jako když se učilo rodný jazyk. Je-li tedy v umývárně, mozek okamžitě nabízí slovíčka jako „wash“, „hands“, „water“, „hot“, „cold“ apod., pokud je čas oběda, jde o jiný okruh slovní zásoby. Mozek velice citlivě vnímá, kde se slovíčkem poprvé přišel do styku, a při dalším opakování této situace přirozeně aktivuje příslušnou znalost. Proto si takové informace uchovává dlouhodoběji, než pokud se třeba učíme slovíčka ve dvou nebo třech sloupečcích ze sešitu. Mozek nemá kam slovíčko kontextově zařadit, a je to pro něj složitější.

To samozřejmě záleží na spoustě okolností – do jaké půjde školy, jakého vyučujícího bude mít a jaké požadavky daný lektor na dítě bude klást. Program FIRST STEPS nepřipraví dítě na žádné testy ze slovíček, děti nebudou číst ani psát. Cílem našeho programu je osvojit si schopnost porozumění mluvenému projevu a pojmenování věcí ze světa, který děti obklopuje a který se, jak děti vyrůstají, samozřejmě mění a rozšiřuje. S ním se mění i slovní zásoba. Nemyslím si tedy, že by se děti ve škole nudily, protože by se učily to samé jako v našem programu. Nudit se budou, pokud je výuka ve škole nebude bavit :-).